Najednou tolik přátel 5

22. prosince 2006 v 17:42 | Raduš |  Dcera kmotra
Mezi Harrym a Viligries pomalu vznikalo neroztržitelné pouto. Dlouho spolu vysedávali v křeslech a povídali si, co zbylých 16 let prožili. Viligries se pozastavoval až dech, když slyšela o tom co všechno Harry prožil.

Tonksovou ani Remuse moc nevídali, oba jak sami prohlásili, se těšili, až se vrátí domů. Tonksové jednou došla trpělivost a řekla Remusovi, co si o něm myslí. ,,Mě nezajímá, že si vlkodlak, já chci s tebou žít a to na vlastní nebezpečí. Já tě miluju a nevzdám se tě, počítej s tím, že svého cíle se nevzdám a mým cílem jsi ty!!!" S tím se otočila a vyletěla z domu někam do mudlovských ulic.

Remus se posadil a podíval se na Harryho s Viligries, kteří byli celé scéně svědky. ,,Co mám dělat, bojím se, že to zkazím, já ji taky miluju, ale nemohu na sebe vzít to, abych se o ni strachoval, kdy ji něco udělám a co naše děti, vždyť by to mohli být vlkodlaci." Remus složil hlavu do rukou.

Počkám venku, pomoz mu, potřebuje to!! To Viligries poslala Harrymu myšlenku a ten jenom přikývl.
Viligries za sebou zavřela dveře a Harry se podíval po Remusovi. ,,Ničí vás to oba, měli byste být spolu a užívat si společných chvílí, nikdy nevíš co se stane. Podívej na mě se Siriusem, sotva jsme se shledali, už tu zase není, nedopřej, aby se tohle stalo i vám.
Ona je schopná podstoupit to riziko a ty by jsi měl riskovat s ní. Přece hned nemusíte mít děti, prvně si všechno uspořádejte a teprve pak začněte pomýšlet na děti." Remus se překvapeně podíval po Harrym, ale Harry se mu nedivil, vždyť ani on sám nevěděl, kde se to vzalo.
,,Asi máš pravdu Harry, až se vrátí promluvím si s ní a dám všechno do pořádku. Děkuji ti, jsi opravdu syn svých rodičů." Remus se na Harryho usmál a Harry mu úsměv opětoval.
Do konce prázdnin zbývaly dva dny. Harry připravil Viligries na příjezd Weasleyových. Viligries už se těšila až se s nimi seznámí. Zrovna pomáhala Harrymu balit věci, když k němu do pokoje vpadl jako voda kluk s rezavými vlasy. ,,Nazdar Harry, jak se ..... ." Zbytek nedořekl, protože si všiml Viligries.
Harry, nikomu s Weasleyových nenapsal, kdo tady je a nepochyboval, že Brumbál jim to taky nezdělil. ,,Rone to je Viligries Blacková a tohle je Ron Weasley." ,, Blacková? Harry jaká Blacková? Ke komu patří?" Harry pochopil Ronovi otázky. Nikdo kromě něj, Remuse, Tonksové a Brumbála nevěděl, že má Sirius dceru. ,,Patří k nám, ale teď pojď dolů a já vám to všem vysvětlím."
Po tom co Harry všechny obeznámil s tím, kdo Viligries je, byl čas jít spát a paní Weasleyová všechny zahnala do postelí.

Druhý den ráno probudilo Viligries ječení ze spodu. ,,Vy zrádci, vy špíno, tady v domě Blacků." Viligries si přehodila župan a sešla dolů. Nebyla jediná koho to probudilo, všimla si, že kluci jsou už na schodech, jenom Ginny měla tuhé spaní.

Pod schody procházela paní Weasleyová, a když si jich všimla si jejich tázyvých pohledů, zastavila se. ,,Máme návštěvu, jděte se obléct a pak přiďte dolů."

Viligries přemítala, kdo by mohl přijít. Na schodech už na ni čekali chlapci a tak do jídelny vešli společně. ,,Dobrý den pane profesore." Pravili naráz, jenom Harry pokračoval. ,, Stalo se něco?"
Brumbál se usmál. ,,Ne Harry, to bych si jen tak nemohl přijít na snídani? Vždyť sám víš jak je Molly dělá výtečné."
Harry se usmál a sám došel ke stolu a nabral si na talíř co hrdlo ráčí. Ostatní se po jeho vzoru k němu přidali. ,,Pane profesore, odvážil se Ron, kdo bude letos učitelem obrany proti černé magii?"
Brumbál se znovu usmál. ,,Pane Weasley jste nějak zvědaví, ale já Vám to povím. Novým učitelem budu já. Na tento rok jsem nikoho nesehnal, ale příští rok už mám někoho v mysli a myslím, že to neodmítne." Po jeho slovech se ozval nadšený výkřik.
,,A teď, když mě omluvíte budu už muset jít." Nepočkal ani na jejich odpověď a už byl pryč. zbytek dne proběhl v relativním klidu. Hráli řachavého Petra, kouzelné šachy nebo museli pomáhat paní Weasleyové.
Večer šli spát s radostným očekáváním, vždyť zítra odjíždí do školy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Linberthil Linberthil | 22. prosince 2006 v 19:48 | Reagovat

Super. Mám moc velkou radost, protože děláš moc velký pokroky, až na pár opakování slov ti nemám, co vytknout...

2 Raduš Raduš | E-mail | 22. prosince 2006 v 21:02 | Reagovat

Děkuju, ale omlouvám se, asi dlouho nic nepřidám, jsem nemocná což jsem teď často a od zejtra mi nastanou kritický dny. Přeji všem hezký svátky a bohatýho Ježíška

3 Linberthil Linberthil | 23. prosince 2006 v 17:28 | Reagovat

Taky ti přeju moc hezký svátky, spoustu dárečků a splněných přání...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama